Sylogismus využíváme pro přesvědčivé právní posouzení reálné (nebo hypotetické) situace. Tady a na dalších stránkách představujeme stručného průvodce sylogistickou argumentací: co to je, k čemu je užitečná a jak funguje.
Sylogismus je druh logického tvrzení, ve kterém je jeden z výroků (závěr) odvozen z ostatních dvou výroků (předpokladů či premis) určité formy. Definoval jej Aristoteles v Prvních analytikách, tedy hodně dávno. Stále funguje.
Prvním předpokladem bude pro naše účely nějaké obecné tvrzení, obecné pravidlo:
- Všichni lidé jsou smrtelní.
Druhým předpokladem bude nějaké konkrétní tvrzení, nějaká konkrétní situace, kterou chceme posoudit podle prvního obecného předpokladu:
- Sokrates je člověk.
Pokud přijmeme oba předpoklady jako pravdivé a pokud spolu oba předpoklady souvisí (konkrétní předpoklad je nebo není prvkem množiny vymezující obecný předpoklad), pak logicky vyplývá závěr:
- Sokrates je proto smrtelný.
Sylogismus je tedy velmi přesvědčivá forma logického uvažování. Dále si představíme právní sylogistickou argumentace podrobně.
Provádět nás bude pan Horymír a jeho kůň Šemík. Jejich příběh nám ukáže, jak se z každodenní situace stává právní problém – a jak se dá krok za krokem logicky vyřešit.
V Clewr sylogismus barvíme. Není to proto, abychom měli texty hezčí, ale barvy nám pomáhají vyznat se ve složitě a nepřehledně napsaných textech.
- Právní pravidlo(obecný předpoklad) značíme modře.
- Právní příběh (konkrétní předpoklad) značíme zeleně.
- Právní posouzení (závěr) značíme červeně.
V dalších kapitolách se dozvíte:
- Jak sylogismus funguje
- Sylogismus v právní argumentaci (právní pravidlo, právní příběh, právní posouzení)
- Co je právní otázka (issue) a jak souvisí se sylogismem
- Jak použít sylogismus k řešení právního problému
- Jak použít více sylogismů k řešení právního problému
- Co je právní pravidlo
- Co je právní příběh
- Zámlka: kde si můžeme dovolit vynechat jeden z výroků sylogismu
- Jak postupovat sylogistickou argumentací krok za krokem