Přečtěte si větu:

Při spatření psa králíkem byl tento nečinný, kdy teprve štěkání psa ovlivnilo postup králíka.

Odpovězte: Nečinný byl a) králík; b) pes; c) myslivec.

Z věty není zřejmé, co se stalo. Musíme domyslet, že „tento nečinný” je (asi) králík, co znamená, že ho „štěkání ovlivnilo” a jak asi vypadal jeho „postup”. Zbytečně se s pochopením sdělení nadřeme. 

Kdybyste o králíkovi někomu vyprávěli, řekli byste třeba:

Králík spatřil psa a ztuhl. Pes zaštěkal a králík utekl.

Proč je toto sdělení jasné hned?

Protože jsme k vyjádření děje použili slovesa. Navíc jsme použili výstižná, plnovýznamová slovesa, která jasně sdělují, co se stalo. Zkuste je najít.

Proč je tedy původní sdělení nejasné?

1. Protože zvolená slovesa nejsou výstižná. Zkuste je najít.

Našli jste „byl” a „ovlivnilo”. Ta potřebují další slova, abychom význam sdělení pochopili. „Byl” potřebuje “nečinný”, přesto se z toho jasně nedozvíme, co králík dělal. „Ovlivnilo” potřebuje „postup”, přesto si musíme rovnou domyslet, že králík asi utekl.

2. Protože se některá slovesa převlékla za podstatná jména (tzv. nominalizace). Většinou končí na -ní nebo -tí. Zkuste je najít.

Našli jste “spatření” a “štěkání”. Ta akci vyjadřují pouze oklikou, musíme mozek přesvědčit, že si je má vyložit jako akční slovesa.

V právních textech jsou slovesa důležitá, protože v nich najdeme málo králíků, s jejichž pomocí bychom si význam sdělení domysleli:

Šetřením bylo zjištěno pochybení úřadu při vyřizování žádosti jmenovaného spočívající v nedostatečně zjištěném skutkovém stavu věci a nevyhodnocení neodůvodněných průtahů v řízení.

Zkuste větu napsat s výstižnými slovesy.

Zřejmě jste snadno napsali první pochybení, ale co přesně znamená “nevyhodnocení neodůvodněných průtahů”? Že je úřad neposoudil jako neodůvodněné? Že je nějak (třeba statisticky) nevyhodnotili?

Proto pište s výstižnými slovesy.